Pokusy o reformaci církve

Reformace je snaha napravit katolickou církve. Reformovat se snažil v Německu Martin Luther, ve Švýcarsku zase Jan Kalvín. Jak se jim dařilo měnit církvi?

 Německá reformace

1. reformátor Martin Luther

Martin Luther byl nejdřív mnich a kněz, byl učitel na univerzitě ve Wittenbergu, kritizoval odpustky – své názory sepsal do 95 tezí a přibil je na vrata kostela ve Wittenbergu roku 517. Papež poté pohrozil Lutherovi vyobcováním z církve a Luther jeho dopis veřejně spálil. Luthera ale ochránil saský vévoda Fridrich Moudrý.

reformace

Zásady Lutherovy církve (luteránská):

1) přijímání podobojí

2) kázání bible v němčině

3) zrušení celibátu

4) církev má být chudá (ani výzdobu nepřidávali do kostelů)

5) poddaní se nemají bouřit proti vrchnosti

Katolický císař Karel V. bojoval proti luteránským knížatům a prohrál. V roce 1555 musel podepsat augurský mír. „Čí vláda, toho náboženství.“ Poddaní museli mít víru svého vládce.

Jan Kalvín

Jan Kalvín pocházel z Francie, byl reformátor usazený ve švýcarské Ženevě, jeho učení bylo přísnější než Lutherovo:

Poddaní se mohli bouřit proti vrchnosti, pokud žila nemravně. Podle jejich učení je člověk předurčen ke spáse nebo zatracení, ale neví o tom.

Kalvíni neměli rádi výzdobu kostelů, proto ji strhávali. Zakazovali tanec, kostky, pití, karty.

Jejich heslo bylo: „Práce a boj!“, tedy práce a boj proti hříchu.

Lutherovo učení se šířilo v Norsku, Dánsku, Švedsku, Pobaltí, Čechách, Uhersku.

Kalvínovo učení se šířilo do Falce (Porýní), do Nizozemí, Francie, Anglie .

Reformace ve Francii

Za královny vdovy Kateřiny Medicejské a jejich synů rostl ve Francii počet hugenotů (hugenoti jsou příznivci kalvinismu ve Francii). Války mezi nimi a fanatickými katolíky spojenými v Lize.

Rod Valois se snaží udržet ve Francii rovnováhu. Plánují svatbu k usmíření (?) katolíků a hugenotů Markéty z Valois (princezna) s Jindřichem Navarským – vůdcem hugenotů.

Následovala tzv. bartolomějská noc na 24. srpna 1572 – vraždění hugenotů fanatickými katolíky – asi 3000 mrtvých.

Jindřich Navarský ušetřen, ale musel přejít ke katolictví.

Jindřich Navarský utekl z Paříže ke svým hugenotům. Poslední král z rodu Valois Jindřich III. odkázal na smrtelné posteli trůn svému švagrovi Jindřichu Navarskému. Nastoupil jako Jindřich IV. z rodu Baurbon (znova katolík) roku 1589.

V roce 1598 Jindřich IV. „svým“ hugenotům povolil v nantském ediktu svobodu víry.

Redakce Press-Media

Doporučuje další zajímavé články na mediích

40plus.cz

PressExpress.cz

iZprávyDnes.cz

Spread the love
  •  
  •  
  •  
Napsal on Říj 15 2016. Soubor Rodina. Můžeš sledovat tyto komentáře RSS 2.0. Můžeš zanechat komentář na tento příspěvek

Můžete zanechat komentář

Foto galerie

120x600 ad code [Inner pages]
Přihlásit se | Designed by Press Media info@press-media.cz Press Media