Domů » Tiskové zprávy » Jak jsem se stal detektivem

Jak jsem se stal detektivem

by redakce

Od malička bylo mým snem každý den prožívat dobrodružství. Bohužel jsem jako malý kluk moc štěstí neměl, protože jsem byl ten neoblíbený typ, od kterého se všichni drželi dál. Až jednoho dne…

Seděl jsem v parku na lavičce a koukal jsem se na lidi, kteří chodili kolem mě. Takové běžné odpoledne, kdy jsme neměli úkoly a já jsem neměl co dělat. Když v tom najednou jsem slyšel, jak v koruně stromů něco kňourá. Podíval jsem se nahoru a viděl jsem maličké koťátko. Bylo mi ho hrozně líto, tak jsem obratně vyšplhal nahoru a kočičce jsem pomohl dostat se na zem. Když jsem ho měl v náručí, cítil jsem, jak krásně vrní. Koťátko se trochu třepalo, tak jsem s ním šel domů, abych mu dal trochu napít.

„Co tady dělá tahle kočka? Okamžitě jí odnes, odkud jsi ji vzal. Žádnou kočku v domě nesnesu!“ řvala po mě maminka, hned jak malé koťátko viděl. Já bych samozřejmě rád odnesl ke svým páníčkům, ale nevěděl jsem, komu toto nevinné stvoření patří. A tak nezbývalo nic jiného, než abych se pustil do dobrodružného detektivního života, po kterém jsem vždy snil.

  Galerie Praha to je umění a kultura.

Vzdal jsem si kabát a lupu, jak to známe z některých detektivek, a pátral jsem. Když už jsem myslel, že jsem na stopě, tak mě něco ťuklo do oka. Na zemi ležela neznámá peněženka. Zvednul jsem jí a chtěl jsem vypátrat, komu patří, ale uvnitř nebyly žádné doklady a ani peníze. Chtěl jsem tu peněženku vyhodit, když jsem si v tom všiml, že je na ní kočičí známka. Odnesl jsem to na policii a ti díky mé perfektní práci odhalili zloděje, který tuto peněženku odcizil.

Ukázalo se, že bych se jako detektiv uživil, ale jen v jedné oblasti, protože páníčka od naleznutého koťátka jsem nenašel a tak jsem krásné koťátko musel věnovat našim sousedům.

Redakce Press-Media

Doporučuje další zajímavé články na mediích

Centrum-Zprávy.cz

Seznam-Novinek.cz

InternetPressMedia.cz

You may also like

Leave a Comment